Milí čtenáři, v následujících příspěvcích bych se ráda věnovala generačním tranzitům signalizujícím "krizi středního věku", jejichž účinky pozoruji na sobě i druhých. Začneme uranskou opozicí a článkem jungiánské astroložky Elizabeth Spring, která mi k jeho překladu a publikování dala laskavé svolení.
Uranská opozice
Jsme neustále zváni
k tomu, stát se tím, kým jsme. H.D. Thoreau
Máte-li pocit, že vám hrozí pád, předpažte a elegantně tím
směrem skočte. Přinejmenším budete inspirací pro někoho, kdo jde za vámi.
Když je nám šedesát tři let … nebo také dvacet jedna, čtyřicet jedna nebo osmdesát čtyři, stane se něco dost neobyčejného – nebo se může stát. Uranské tranzity přicházejí přibližně v těchto obdobích a nejlepší působ, jak je uchopit, je nesnažit se zachovat status quo, nýbrž si užít všechny objevy a šance, které nás potkají. Může nám připadat, že padáme či se hroutíme, avšak aspekty Urana jsou opravdu příležitostmi „vznést se“, nikoli se zřítit. Jsou to roky radikálních nových začátků, které jsou pro nás šancí stát se více sami sebou. Henry David Thoreau kdysi poznamenal: „Jsme neustále zváni k tomu, stát se tím, kým jsme“. Takovou neustálou výzvou jsou právě tranzity Urana.
Ať už padáte, probouzíte se či jedete ve svých kolejích,
jsou období, kdy vás napadne – nedá se to dělat ještě jinak? Padáte-li, vždycky je řešením padat s grácií,
avšak pokud se chcete vznést, musíte někdy prostě porušit pravidla.
Osvobozující uranská období vás vybízejí, abyste se vzepřeli stávajícímu
řádu. Jak ale poznat, kdy fungovat “za čárou” a kdy naopak ctít hranice, které
vytyčili druzí?
Ačkoli je to trochu zjednodušené, můžeme říci, že hranice respektujeme během tranzitů Saturna a porušujeme je během tranzitů Urana.
Podívejte se, do jaké oblasti vašeho života – do jakého domu – Uran spadá ve
vašem nativním horoskopu. Je to oblast,
kde máte božské svolení porušovat
pravidla! Lze dokonce říci, že nejenže máte v této životní oblasti povolení
dělat věci jinak, nýbrž zde přímo musíte
věci dělat jinak a osobitě. V této oblasti jste voláni k tomu, abyste byli
radikálně upřímní a o něco odvážnější, než je zvykem.
Například máte-li Urana ve čtvrtém
domě, platí pro vás nenásilný příkaz, abyste se nějakým způsobem vzbouřili
proti své původní rodině. Nemusíte tak činit neuctivě a nemusíte své blízké
přestat mít rádi a přerušit s nimi styky.
Jste však voláni k tomu, abyste porušili pravidla rodinného mýtu. Takový
rodinný mýtus může znít třeba následovně: “Není to zvláštní, že všichni muži na
téhle straně rodiny mají bipolární poruchu?“ Nebo: “Není to zvláštní, že všechny ženy v naší
rodině si berou chlapy surovce?“ S Uranem ve čtvrtém domě jste pravděpodobně
slyšeli nějakou podobnou tradovanou variaci na téma „není to zvláštní?“ a vaším
úkolem je vědomě se snažit tento rodinný odkaz rozbít.
Abyste duchovně přežili, existují
období, kdy se musíte naučit postavit se autoritám a odstřihnout se od toho, co
vám bylo kulturně vštěpováno. Možná se domníváte, že jste si těchto vlivů již
vědomi a že jste práci na vzpouře proti těmto kulturním imperativům odvedli už
ve věku 21 let – či ještě dříve. Možná jste si ale teprve při uranské opozici ve
42 letech uvědomili, do jaké hloubky jste byli naprogramováni na určitý
způsob bytí. Možná vám právě tak dlouho trvalo, rozvést se s nesprávným člověkem,
kterého jste si vzali, a získat tak zpět svou duši. Uranská období nás
vyzývají, abychom se postavili sami sobě a vzbouřili se proti vlastním představám
o tom, co je pro nás správné.
Radikální návraty k sobě samotným
odvážná porušení pravidel mohou přijít v jakémkoli věku a mají velmi
osobní povahu. Avšak v časech, kdy Uran metaforicky „rozsvěcuje a zháší
světla“ v našem životě, je to téměř, jako by nám Vesmír servíroval šanci
na osvícení. Co jste prožívali při Uranově doběžné kvadratuře ve věku 21
let? Co by se mohlo stát při rozběžné kvadratuře v 63 a návratu v 84 letech?
V 21 letech nám naše kultura
říká, že jsme dospělí. Ve skutečnosti však většina z nás tou dobou ještě
studuje nebo pracuje na nelukrativních pozicích. Naši rodiče i společnost na
nás zjevně i skrytě tlačí, aby nás dostali tam, kde nás chtějí mít. Nyní však máme první příležitost říct „ale
tohle je můj čas a já chci zjistit, kdo doopravdy jsem“. Takže sebereme odvahu –
často za pomoci svých vrstevníků a vydatných dávek alkoholu – a odvážíme se odstěhovat
a protloukat se sami. Avšak teprve s třicítkou na krku a prvními
dospěláckými povinnostmi – při prvním saturnském návratu – učiníme závazek vůči
hlubší rovině své pravdy a realizujeme zásadní a zpravidla uzemňující „saturnské“
změny životního stylu. Avšak to je jen jedna část příběhu.
Během našeho dospělého života se některé
části nás samých nikdy nedostanou ke slovu. Abychom vychovali rodinu a zvládali
kariéru, žijeme tak, že části své bytostné podstaty obětujeme. Říkáme si, že
jednoho dne se začneme zase věnovat zpěvu/malování/psaní, ale nyní máme na
starost 2 děti, 2 zaměstnání a musíme poplatit účty. Když se však přiblíží
čtyřicítka, dojde nám, že jsme v půli života a blíž smrti než narození – a
ve věku 42 let jsme už zažili dost na to, abychom si řekli, že pokud to máme
udělat, měli bychom začít hned teď, protože žádné příště už být nemusí. Takže
nám poprvé v životě opravdu docvakne, jak drahocenný je čas. Řada lidí se
v tomto období vdá či ožení, rozvede, přestěhuje na druhý konec země nebo
začne hrát na kytaru.
Může být pro nás šok, jak volní
si připadáme, když si během uranské opozice dovolíme jednat impulzivně. Avšak za tou impulzivitou jsou léta hromadění
tlaku. Kdybychom náhodou tuto šanci promarnili, další příležitost žít svou
nejhlubší pravdu přijde při rozběžné kvadratuře Uranu v 63 letech. Možná
jsme si mysleli, že čas na nové začátky pominul. Avšak opak je pravdou!
Zapřemýšlejme na chvíli o tom, co
ze seniora dělá zajímavého a vitálního člověka. Co dodává staršímu muži či ženě
charisma? Může to být tím, že už jsou povznesení nad to, co si o nich myslí
druzí? Tento uranský postoj je částečně prostým přijetím sebe sama i druhých a
částečně „nepřipoutanou divokostí“. Tato kvalita divokosti má spíš podobu
širokého úsměvu a spontánního smíchu než výstředního klobouku s rudým pérem.
Při každém z těchto uranských
cyklů – ve věku 21, 42, 63 a 84 let – dostáváme novou šanci odpovědět na hlas v nás,
který volá po větší autentičnosti. Dokonce i v 84 letech, kdy se Uran
vrací na svou nativní pozici, se část nás samých otevírá jinému vidění věcí. Ve věku 84 let se dostavuje celá řada
osobních objevů i znovunalezený smysl pro pohodu a pocit „závanu svěžího
vzduchu“ do života. Někteří lidé, jako třeba Carl Jung nebo Joseph Campbell, v tomto
období „završili“ své životy.
Samotná blízkost smrti nás vybízí,
abychom znovuzískali svou bytostnou individualitu. V těchto uranských
časech se po nás žádá, abychom v sobě nechali povstat radikální upřímnost –
a dali se na jógu pochyb a dotazování … a toto dotazování pak proměnili v „hledání“. Být upřímný k sobě
vyžaduje odvahu, avšak život nám na cestě k těmto uranským obdobím pomáhá.
Nemusíte znát na všechno odpověď a na všechno si přijít sami. Jsou to období,
kdy můžete čekat od Vesmíru pomoc v podobě výskytu nečekaných událostí –
neobvyklých pocitů, nových příležitostí a paradoxních situací. Ne všechny budou
příjemné, avšak jejich působením postoupíte do další fáze životní cesty.
Uranské tranzity jsou obdobími,
kdy máme na vnitřní neklid odpovědět jasným „Ano“! Vyzkoušejte něco
osvobozujícího – dejte o sobě vědět,
vyvolejte trochu pozdvižení, zapomeňte na přílišné obětování se pro
druhé. (Když je dítě vždycky „až moc hodné“, nepřijde vám to podezřelé? Co v sobě
potlačuje? Proč říká, že se nudí?) V těchto časech máte „božské svolení“ porušit
pravidla – takže si položte otázku: jak jsem dopustil, aby běh života utlumil
mou energii? Co mě drží zpátky? Co se ve mně ozývá, když na to pomyslím?
Einstein kdysi prohlásil, „Bůh
nehraje v kostky.“ Také si myslím, že Bůh s námi nehraje v kostky
a že každou událost lze využít k tvořivému osvobození. Spisovatelka George
Eliotová napsala: “Nikdy není pozdě stát se tím, kým jste se mohli stát.“
Experimentujte s tou myšlenkou. Ať se vaší mantrou stane: „Udělej to
jinak.“ A pokud vám to nevyjde, pak … jak jsem již řekla: „předpažte a elegantně tím směrem skočte. Alespoň budete
inspirací pro toho, kdo jde za vámi.“ Je však mnohem pravděpodobnější, že se
vznesete vzhůru.
Elizabeth Spring je astroložka a
psychoterapeutka působící ve Wickfordu a Newportu, RI. Vystudovala psychologické
poradenství s důrazem na dílo Carla Junga a vede astrologické semináře na
Boston Jung Institute. Je autorkou celé řady článků do novin a časopisů,
dostupných online na adrese www.elizabethspring.com.
Stránka obsahuje i Elizabethin životopis i harmonogram lekcí a přednášek. Tento
článek původně vyšel v internetovém časopisu Star-IQ v dubnu 2007.
Žádné komentáře:
Okomentovat